Válku na Ukrajině připomene snímek Mráz
Koprodukční dramatická road movie Mráz litevského režiséra Šarūnase Bartase byla představena na letošním pražském Febiofestu. Snímek se natáčel ve válkou postiženém Donbasu. Některé scény vznikaly pár set metrů od frontové linie, jiné pochází z Kijeva a Dněpru, Polska či Litvy.
Mladý Litevec Rokas (Mantas Janciauskas) se vydává spolu se svou přítelkyní Ingou (Lyja Maknaviciute) na východní Ukrajinu. Ve vypůjčené dodávce vezou jídlo, teplé oblečení i boty pro vojáky, kteří chtějí bránit ukrajinskou svobodu. Cestou potkávají válečné zpravodajce, jednu z nich hraje francouzská modelka a herečka Vanessa Paradis.
Mantas Janciauskas (zdroj: Febiofest)
Zpočátku se příběh jeví jako romantické dobrodružství znuděného mladého páru, kilometry na silnici ubíhají a divák netrpělivě čeká na zápletku. Cesta je dlouhá, šedivá, nulové emoce dvou hlavních protagonistů nepřidávají na náladě filmu. Vše je beztvaré, studené, název filmu jako by předurčoval tok celého příběhu. První zastávkou studené cesty dvou mladých lidí je hotel v Polsku, kde se mají poprvé poznat s Andrejem, hlavní ukrajinskou spojkou. Setkávají se v luxusním hotelu, kde se seznamují s novináři z evropských zemí. Ti nad sklenkami špičkových vín v pětihvězdičkových pokojích diskutují o bídě ukrajinského východu, po útoku na pokojový minibar probírají těžkosti žurnalistiky ve válečné době.
Mantas Janciauskas a Lyja Maknaviciute (zdroj: Febiofest)
Mladý litevský pár Inga a Rokas se nechá unášet okolím, každý se probudí v jiné části hotelu. Po tomto krátkém intermezzu pokračuje neutěšená cesta na Ukrajinu, bez další zápletky či jiného dramatického zlomu. Rokas řídí a Inga odevzdaně civí na ubíhající silnici. Bezcílní a ztracení uprostřed dramatických dějin východní Evropy. Desítky filmových minut uspávají a divák vlastně ani nic nového nečeká, v moment poslední kapky trpělivosti filmového diváka přijíždí dvojice do ukrajinského Donbasu. Dostávají se do horké frontové linie a potkávají ukrajinské vojáky. Končí dlouhé nicneříkající záběry mladých lidí zírajících z okna auta, v posledních pár minutách filmu přichází drama syrové až na kost.
Vanessa Paradis (zdroj: Febiofest)
Rokas je fascinován válkou, fotí si rozbombardované domy ukrajinskými separatisty, rozmlouvá s vojáky. V posledních minutách nabírá film na obrátkách, rozmluvy o vlastenectví vrcholí touhou po dobrodružství.
Celkový smysl filmu Mráz zůstává, přes veškerou snahu, záhadou. Režisér Bartas se proslavil snímky, které dokáží vyprávět příběh obrazem a to s minimem dialogů, film Spočinout jen ve snu z roku 2015 je toho důkazem. Ve snímku Mráz příběh utíká od nikud nikam, potácí se bez jasného cíle k dramatickému závěru.
