První člověk: Malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo
Snímek o jednom z největších dobrodružství v lidských dějinách vznikl až po padesáti letech, kdy americký astronaut Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce a získal tak celosvětovou slávu. V onen slavný den 20. července 1969 sedělo doslova celé lidstvo přikované k černobílým obrazovkám a sledovalo tuto neuvěřitelnou misi. Film vychází ze stejnojmenné knihy Jamese R. Hansena, v českém překladu vyjde letos na podzim.
Hansen v roce 2000 poprvé požádal Armstronga, aby mu vyprávěl svůj příběh. Po dvou měsících Armstrong, který zřídkakdy souhlasil s rozhovory a ještě mnohem méně se mu líbila myšlenka celoživotního dokumentu, nabídku zdvořile odmítl.
„Trvalo mi asi dva roky, než jsem od něj konečně dostal zelenou,“ říká autor. „Neilova rodina ho k tomu povzbuzovala. Klíčový moment nastal, když mě pozval do svého domova na předměstí Cincinnati, kde jsme strávili odpoledne zajímavým rozhovorem. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit, ale přesto trvalo nějaký čas, než mne úplně přijal.“ Spisovatel byl fascinován kontrastem tématu. „Neil, který se v kokpitu musel rozhodovat během setin vteřiny, byl, když přišla řeč na věci v jeho životě, neuvěřitelně opatrný a nad věcmi dlouho přemýšlel.“ Po setkání s tvůrci filmu nakonec s natočením jeho vlastní biografie souhlasil.
V roli Neila Armstronga se blýskne charismatický Ryan Gosling. Fascinovalo ho, jak těžký byl život astronautů a jak neúnavná byla práce, která vedla k dosažení tak kolosálního úspěchu. „Vždycky jsem se zajímal o extrémní příběhy," říká. „Nedovedu si představit větší kontrast, než mezi intimitou a jedinečností osobního života Armstrongů a nekonečnou povahou vesmíru, se kterým se to prolíná. Tito astronauti používali vědu a své schopnosti k boji s nekonečnými záhadami vesmíru a současně na Zemi sbírali odpadky a kosili trávníky."
„To, co ti lidé podstoupili, bylo v dobrém smyslu slova šílené. Létali v nesmírně křehkých strojích, čelili spoustě otázek, na něž neexistovaly odpovědi, podstupovali nezměřitelné riziko a každý jejich krok přitom sledoval celý svět. Umíte si představit, že na jednom člověku leží tak obrovské břímě?“ říká režisér Damien Chazelle.
Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde O život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok.
Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí. „Na Neilovi je fascinující, že je pro většinu lidí záhadou. Vezměte si ten paradox – je to jeden z neslavnějších lidí v historii a víme o něm tak málo,“ říká režisér Chazelle, který se tuhle historickou „křivdu“ rozhodl napravit.
První člověk vstoupí na půdu českých kin 11. října 2018.