Veronika Freimanová o Sněženkách i seriálu Vyprávěj

O filmových místech z komedie Sněženky a Machři, i po 25 letech a ze seriálu Vyprávěj jsme si povídali s Veronikou Freimanovou.

Paní Freimanová, vracíte se někdy na místa, kde jste dříve natočila film nebo seriál?

Asi vás moc nepotěším. Já jsem člověk, kterého někam odvezou, on tam natočí film nebo odehraje představení a zase ho odvezou domů. Vrátili jsme se ale například do Pece pod Sněžkou, kde jsme kdysi točili první díl Sněženek nebo se vracíme k Mělníku, kde máme chalupu ze seriálu Vyprávěj. Nemůžu ale říct, že bych chodila ve svých šlépějích.

V seriálu Vyprávěj se většina scén točí v ateliéru, ale zmínila jste třeba chalupu a její exteriéry. Zajímalo by mě, zda si neznámé prostředí předem projdete, abyste se tam cítila jako doma. Když například točíte v cizí kuchyni, zda si celou místnost prohlédnete, abyste zjistila, kde co najdete.

S prostředím se seznámit musíte a je také nutné například vědět, co v které zásuvce najdete. Už když se záběr aranžuje, tak musíte vědět, odkud co budete brát. Nějaké zvláštní rituály ale nemám.

Ve filmu Sněženky a machři, který natáčel režisér Karel Smyczek, se údajně některé scény točily v chatě Smetánka a jiné naopak kameraman poskládal z jiných chalup. Můžete to potvrdit? Vzpomínáte si na okolnosti natáčení?

Moc bych nevěřila tomu, že to bylo poskládáno z několika chalup, protože na té chatě všichni mladí herci bydleli – my jsme bydleli v hotelu – a taktak se to ráno stačilo uklidit a udělat z toho „plac“. Myslím, že se to všechno odehrávalo v jedné chalupě. Druhý díl jsme točili v ateliéru i v několika různých chalupách, ale na okolnosti natáčení toho prvního už si příliš nevzpomínám.

Které období ze seriálu Vyprávěj je vám nejbližší? Přejete si, aby se seriál posunul až do devadesátých let, nebo jste si libovala v těch letech dřívějších?

Seriál se bude nutně posouvat a posune se až do prvního startovního záběru – tedy do svatby – někdy kolem roku 2000. Nevím, jestli se dá říct, že si v nějakém období libujeme. Těším se na to, jak budu postupně stárnout a co příběh a moje postava přinese. Vyprávěj je domovský projekt a baví mě. Zahájilo to retrovlnu a zároveň něco, co tady předtím nebylo.

V jednom rozhovoru jste zmínila, že kdyby Radoslav Brzobohatý nesouhlasil s natáčením Sněženek a machrů po 25 letech, tak byste do toho nešla ani vy sama. Je to pravda?

Nezáviselo to jen na Radkovi Brzobohatém. Věděli jsme, že kdyby do toho někdo z nás nešel, tak by to nemělo smysl. Už před natáčením jsem měli několik schůzek a tam bylo jasné, že do toho půjdeme všichni. Nebylo to tak, že by to záviselo na jednom herci.

Byla jste od natáčení prvních Sněženek v kontaktu se všemi původními protagonisty? S kým jste se viděla častěji a s kým třeba vůbec? Třeba s Michalem Suchánkem jsme spolu chvíli hráli v Činoherním klubu a byli jsme spolu v kontaktu. Evu Jeníčkovou jsem neviděla vůbec. J. A. Duchoslav občas přišel do divadla nebo jsme si napsali esemesku, s ním jsem v kontaktu byla. S Radkem Brzobohatým jsme od té doby natočili několik věcí. A Václava Koptu jsem viděla až po pětadvaceti letech.

Reakce na film Sněženky a machři po 25 letech byly rozdílné. Někteří diváci říkali, že je to úžasný film, který přesně kopíruje situaci, kdy se spolužáci po dvaceti pěti letech znovu potkávají. Jiní byli zklamaní, protože šli do kina na komedii a ono to tak veselé nebylo. Myslíte si, že reklamní kampaň, která zvala do kina na veselou komedii v tomto případě trochu selhala, nebo jste si myslela, že to diváci přijmou jako nostalgické ohlédnutí se všemi chmurami a pesimismem, které takové setkání nutně přináší?

Obdivuhodné bylo především to, jak na to ti lidé nastoupili. Diváci se na to těšili a chtěli druhý díl a přitom dost dobře nevěděli, co může obnášet. Bylo to obdivuhodné, ale nevím, na kolik se to vše využilo. Málokterý film měl tak úžasné startovní pole. Co je ale vtipného a veselého na setkání po 25 letech? Každý z nich nějakým způsobem zkrachoval, každý si prošel něčím složitým, a proto nevím, kolik tam mohlo být srandy. Jestli si ovšem diváci od pokračování slibovali, že najdou „ducha jedničky,“ tak to nedostali. Je to tak. Nevím, kde se stala chyba – pokud se ovšem vůbec stala.

Kdyby Karel Smyczek nepředal žezlo Viktoru Taušovi a natočil i druhý díl, myslíte si, že by ho natočil podobně?

Od začátku bylo jasné, že Karel Smyczek do druhého dílu nepůjde. Řekl, že „dvakrát nevstoupíš do téže řeky“ a možná měl pravdu. Tlak ze strany sponzorů nebo i Duchoslava udělat druhý díl byl veliký a spoustu lidí to lákalo. Karel velice moudře řekl, že bude držet palce a bude jakýmsi supervisorem, ale osobně do toho nepůjde.

Za rozhovor poděkoval Radim Horák

Fotografie: Radim Horák, hradim@email.cz

hradim | Sdílet