Betlémské světlo: Nejen komedie o stárnoucím spisovateli a jeho velké představivosti
Film Jana Svěráka se odvíjí v duchu veselém i smutném. Nejde totiž jen o komedii pro zasmání. Otec a syn Svěrákovi nás nutí zamýšlet se nad smyslem života, přináší pro ně typický humor, s nadsázkou zlehčují konec života, kdy se hrdina ocitá ve své rakvi a vesele pokuřuje. Snímek zobrazuje touhy stárnoucího manželského páru pomáhat si a být spolu v různých životních situacích. Zdeněk Svěrák představuje spisovatele Švejnohu, jeho manželku už potřetí ve filmovém světě představuje Daniela Kolářová.
Spisovatel na penzi rozvíjí své dvě povídky, které se v závěru filmu prolínají s reálným životem. Nedokončené povídky se mu hromadí v hlavě a jejich postavy vylézají na denní světlo a dožadují se, aby autor pokračoval v ději. Všichni něco chtějí. Fotograf Matěj chce získat nedobytnou magistru z lékárny, pan Bohumil prosí, aby udělal zázrak, automechanik Bakalář by chtěl být léčitelem. Do toho vstupuje z reálného světa Šejnohova manželka, která si myslí, že už by měl psaní nechat a konečně se věnovat jí.
Je tu již zmíněný pan Bohumil, který prosí, aby udělal zázrak, automechanik Bakalář (Ondřej Vetchý) by pro změnu chtěl být léčitelem. Radost a smutek nad hendikepovaným synem, který je smyslem života svých rodičů, přesto, že vědí, že jejich syn nikdy nebude žít svůj samostatný život. V roli otce zde vystupuje Vladimír Javorský, který si symbolicky přeje zázrak pro svého syna a matka Jitka Čvančarová. A přesto i když žádný zázrak se nekoná anebo právě proto jsou schopni bezmezně milovat své dítě.
Stárnoucí spisovatel již není zcela v kondici a jeho postavy se mu různě prolínají i do osobního života.
Neopomenutelné jsou postavy Miroslava Táborského a Jana Budaře v rolích osob pohřební služby, kteří vnášejí do příběhu ještě hlubší pohled na křehkost života a jistou morbidnost. Jiří Macháček zase příběh odlehčuje jako vychovatel na dílně handicapovaných klientů.
Na závěr filmu už plně splývá realita s fiktivním příběhem v jeden celek. Dochází k naplnění příběhů a ukončení cesty hledání a vše se upíná jakoby symbolicky ke světlu zdroji života a směřování další cesty. Snímek Betlémské světlo vznikl podle povídek Zdeňka Svěráka.
Natáčení probíhalo v Praze, v garážích obchodního centra na Chodově, v Plzni ve věznici na Borech, v Holešovicích ve Veverkově ulici a poslední záběry jsou ze Stráže nad Nežárkou.
Marie Košařová