Václavské náměstí ve filmu a v proměnách času
Srdce stověžaté Prahy, původně zvané Koňský trh, poté na popud Karla Havlíčka Borovského přejmenované na dnešní název, který odkazuje na českého patrona, se stalo přímo magnetem na všechny důležité události ve 20. století.
Byla zde vyhlášena nezávislost Československa, náměstí se také stalo ohniskem nacistických demonstrací, v srpnu 1968 kulomety pokropily zdi Národního muzea v mylném domnění, že se jedná o budovu Československého rozhlasu. Nedlouho poté se tu na protest upálil student Filozofické fakulty Jan Palach. Náměstí však zažilo i světlejší chvilky – v listopadu 1989 se zde konaly demonstrace více než 100 000 lidí. Stále však neztrácí pověst pražského společenského centra, kde je na denním pořádku prostituce a prodej drog.
Filmaři oblíbený Václavák
Není proto divu, že si filmaři tak často vybírají naše nejznámější náměstí pro svá natáčení. František Filip, slavný český televizní režisér, do něj zasadil scénu ze svého seriálu Chalupáři, kdy Vladimír Menšík alias Tonda Čihák pátrá po své ztracené manželce. Ve scéně přebíhá přes koleje tramvají, které už jsou dnes zrušené a na jejich místě byla postavena magistrála. Poté prchá před atraktivní dozorčí stanice na nástupiště ve stanici metra Muzeum, která byla v době natáčení úplně nová, otevřena byla v květnu 1974.
Zajímavé je také množství pasáží po levé straně náměstí, které ve filmu Láska z pasáže obrážel mladičký Lukáš Vaculík s Tatianou Kulíškovou. Bistro Luna, které ve filmu často navštěvují, se nachází v pasáži Rokoko, kde sídlí Městská divadla pražská.
V pasáži U Nováků, která je s Rokokem propojená, se Pavel s Janou dohadují, jestli příslušníkům VB utečou, nebo ne. Pavel vybíhá do ulice V Jámě, kde ho srazí a smrtelně zraní auto jeho protivníků. Tato ulice je pojmenovaná podle jamek, do kterých se ve středověku odhazovali odpadky a odřezky kůží, ze kterých místní pasíři vyráběli pásy, na kterých visel meč.
Ve filmu si také zahraje slavná pasáž Lucerna, kde je zavěšena socha Davida Černého – sv. Václav sedící na břiše svého mrtvého koně. Toho můžeme zdravit do té doby, dokud se v Čechách neobnoví konstituční monarchie. Nádherně dochovaná je pasáž Alfa, kde Pavel znovu zabíjel čas poté, co ho Jana na čas opustila.
Svět veksláků
V okolních ulicích jste ještě před 26 lety mohli narazit na hloučky přešlapujících veksláků, jak za 5 Kčs nabízejí žádané bony, ačkoli měly ve skutečnosti hodnotu jedné koruny. Ve snímku Bony a klid se objeví prodejny tuzemského exportu rovnou dvě. Dům v Palackého ulici, který můžeme spatřit hned na samém začátku filmu, dnes již bohužel nestojí a bude se zde stavět nový.
Na místě, kde byl naivní Martin Holec podveden mazanými socialistickými „podnikateli“, dnes nalezneme restauraci Trilobit. Další Tuzex se nacházel o necelých 500 metrů dál, ve Štěpánské ulici, č. p. 23. Zde si asi nejklidnější člen party Bíny nechal navézt sníh až z Krkonoš, aby udělal svým spolupracovníkům radost. Tato scéna byla inspirována příhodou jednoho veksláka, který si před prodejnu objednal dva kamiony písku a udělal si tak svou soukromou pláž. Kolemjdoucí navíc provokoval se sklenkou whiskey a doutníkem v ruce.
Prostor Václavského náměstí a blízkého okolí se objevuje také ve filmu Světáci režiséra Zdeňka Podskalského nebo v psychologickém snímku Probuzení režiséra Jiřího Krejčíka. Náměstí zůstává pro filmaře stále atraktivní a jistě tomu tak bude i v budoucnu.