Barrandov: Továrna na filmové sny

Celé to začalo jedním dobrým nápadem. Bylo po první světové válce. Inženýr Václav Havel (otec bývalého prezidenta) jel na studijní cestu po univerzitách v USA. Když viděl čtvrť kalifornských boháčů, napadlo ho vytvořit moderní zahradní město. Název „Barrandov“ inspirovala bronzová deska ve skále nad Prahou, připomínala Joachima Barrandeho a jeho slavné trilobity. Dnes je na náhorní planině nad Prahou Barrandov Studio, jedno z největších a nejstarších filmových studií v Evropě.

Na kopci vyrostla vilová čtvrť, ale také filmové ateliéry. Za jejich výstavbou stojí bratr Václava Havla, Miloš a také architekt (ale i režisér) Max Urban. Terasy nad řekou Vltavou dokonce navštívil prezident T. G. Masaryk. Výstavba vilek byla konzultována s architektem Urbanem.

Studia se začala stavět 23. listopadu 1931 a 25. ledna 1933 už se zde točil první film, Vražda v Ostrovní ulici. Společně s Maxem Urbanem zde spolupracoval architekt Ritterhain. Oba byli ve své branži zkušení, využili zkušenosti zahraničních filmových výroben a proto se jim podařilo vytvořit nejmodernější filmové ateliéry tehdejší Evropy. Byli mecenáši českého filmu, i když stále spláceli dluhy za výstavbu i vybavení ateliérů.

Celá třicátá léta vznikaly v ateliérech snímky, které dodnes patří do zlatého fondu naší kinematografie. V roce 1939 okupanti ateliéry zkonfiskovali, byla to pro ně velmi dobrá válečná kořist. Barrandov byl odebrán českým podnikatelům, a to bez souhlasu Miloše Havla a správní rady. Němci navýšili podíl ve společnosti, takže společnost AB zanikla a nastoupil německý Pragfilm. Vedení nechalo vybudovat další tři ateliéry, které pojmenovali Nové haly. Za druhé světové války zde vyrobili 82 filmů.

V květnu 1945 se o ateliéry bojovalo, došlo ke škodám a požáru. Výroba se sice nenarušila, ale po osvobození se Barrandov nevrátil původním vlastníkům. Už v roce 1944 poslali levicově orientovaní filmaři exilové vládě do Londýna žádost o znárodnění a prezident vyhověl. Miloš Havel odešel do Mnichova a už se do Česka nevrátil.

Po roce 1948 zřídili znárodněný Československý státní film a Barrandov se stal základnou národní kinematografie. Během čtyřiceti let zde vznikla jak díla propagandy, která dnes již neznáme; tak skvělá díla, která v šedesátých letech vrcholila v „nové vlně“. Dostáváme se pak k mladé generaci, ke které patří režiséři Menzel, Forman, Chytilová, Juráček, Němec nebo Schorm. Ale i ti, kteří se k nové vlně nehlásí – Kachyňa, Vláčil nebo Jasný.

Jejich filmy dostávají nejrůznější ceny, jako jsou Americké ceny Akademie, nejrůznější evropské ceny, ale dojde i na Oscary. Obchod na korze a Ostře sledované vlaky získávají Oscara za nejlepší neanglicky mluvící film. Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko od Formana získaly nominaci na Oscara.

Ateliéry lákaly zahraniční štáby – například Miloše Formana, Barbra Streisand zde natočila film Yentl a Sergej Bondarčuk zde realizoval velkofilm Boris Godunov. Ve tvorbě se na Barrandově uplatnil americký model. Vytvořili několik dramaturgicko-výrobních skupin. Studio mělo své scénáristy, zaměstnávalo nejlepší české herce a stovky komparzistů. V osmdesátých letech bylo v realizačních štábech zaměstnáno 2000 lidí všech možných profesí. Natáčelo se kolem třiceti celovečerních filmů za rok a Filmové studio Barrandov zajišťovalo velkou část seriálů pro Československou televizi.

Po okupaci v roce 1968 nevzniklo mnoho významných filmů, režiséři Ivan Passer, Miloš Forman a Jan Němec emigrují a prosazují se jinde. Celou situaci zachraňuje tvorba pro děti a mládež. Film Dědeček, Kylián a já získal Velkou cenu v Benátkách, Páni kluci získávají ceny z mnoha festivalů. V Německu vítězí filmy Pan Tau a pohádka Tři oříšky pro Popelku od Vorlíčka. (Dodnes naši Popelku Němci milují.) Hrané pohádky byly evropskou raritou.

Gorbačov a jeho perestrojka trochu uvolnily poměry. Na Oscara jsou nominovány filmy Vesničko má středisková a Obecná škola, i dnes velmi oblíbené komedie. Film režisérky Pavláskové Čas sluhů má tři ocenění z festivalů kategorie „A“ a ještě deset cen z přehlídek po celém světě.

Ve zlomovém roce 1989 probíhá ve studiu spoustu změn. Především už žádné dotace, ateliéry jsou zprivatizovány. Ale i dnes láká Barrandov Studio domácí i zahraniční filmaře, točí zde štáby z USA, Velké Británie, Francie, Německa nebo Ruska. Za těch osmdesát let se zde natočilo více než 2500 filmů. Současný předseda představenstva této akciové společnosti je Ing. Lech Kubik.

A co se v Barrandově zrovna natáčí? Například americký seriál Nightfall, česky Soumrak. Režíruje ho Sergio Mimica-Gezzan, scénář napsal Paul Scheuring. Uvidíte Alexis Rodney, Christinu Chong, Mikea Coltera, Christiana Contrerase a mnoho dalších herců. Příběh vypráví o cestě žoldáka Jamesona Lockeho, jeho tým – důstojníci ONI se dostanou na vzdálený svět jménem Sedra. Teroristé totiž vyhrožují, že zničí lidstvo. Ale nakonec ho čeká útok mimozemšťanů, jde také o tajemný artefakt a jeho předtuchy. Musí zachránit vesmír.

National Geographic si objednala skriptový seriál Genius. První série vypráví o životě Alberta Einsteina. Očekávají, že pokud bude mít seriál úspěch, natočí i další série, věnované různým vědcům. Scénář, který napsal Noah Pink, je inspirovaný knihou „Einstein: jeho život a vesmír“ od Waltera Isaacsona. Seriál režíruje Ron Howard. Půjde o Einsteinův profesní, ale i osobní život, když navzdory velkým úspěchům zápasil s obtížnými překážkami. Natáčet se bude do února 2017. Premiéru uvidíte na jaře v 171 zemích, v 45 různých jazycích.

Kromě těchto seriálů se natáčí i historický seriál Britannica. Přejme tedy ateliérům hodně úspěchů a hlavně: hodně kvalitních filmů...

Ailiyah1 | Sdílet