Bydliště filmových hrdinů aneb Vily a vilky filmem milované: Praha

Pokud jste milovníky novější architektury, pak vás jistě nadchnou následující řádky. V této sérii pravidelných článků vám představíme přes padesátku nejznámějších vil a vilek, které si filmaři vybrali pro svá natáčení a ubytovali v nich své hrdiny. Pár z nich je ve filmařských kruzích velmi oblíbených a na televizních obrazovkách se objevují čím dál častěji. V některých případech se jedná o opravdové architektonické skvosty, tak se kochejte společně s námi. Naší první zastávkou bude matička Praha, kde prozkoumáme 15 vil v pražských čtvrtích Hradčany, Nové Město, Bubeneč, Břevnov, Vinohrady a Strašnice.

Praha

Začneme v milované matičce Praze, která je z filmařského hlediska pro většinu režisérů nejbližší a ideální lokací, do které vloží děj svého snímku. I v hlavním městě najdeme několik populárních vilek, které dobývají televizní obrazovky. V prvním dílu této série prozkoumáme pražské čtvrti Hradčany, Nové Město, Bubeneč, Břevnov, Vinohrady a Strašnice.

Kramářova vila, Gogolova 1, Praha-Hradčany

Tuto budovu si nechal v letech 1911–1914 jako své sídlo postavit tehdejší známý politik a pozdější první československý předseda vlády Karel Kramář. Od 18. prosince 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů. Natáčel se tu seriál Dobrodružství kriminalistiky a ve vile bydlel policejní prezident.

Lumbeho vila, U Brusnice 1, Praha-Hradčany

V minulosti zde bývaly císařské bažantnice a jiné pomocné hospodářské budovy, které zde nechal vybudovat Rudolf II., ty přiléhaly k blízkému hospodářskému dvoru, jenž se nalézal v těsné blízkosti Jízdárny Pražského hradu. Dům číslo popisné 188 zakoupil v roce 1852 od Heliodora Heindla pražský politik a lékař Karl Lumbe a nechal ho přebudovat v empírovém stylu. Od dědiců Karla Lumbeho dům i s pozemky v roce 1925 odkoupil československý stát. Objekt poté dlouhá léta sloužil různým účelům, bydleli v něm zaměstnanci hradu, sloužil i jako skladiště. V jednu dobu byl objekt tak velmi zchátralý, že se uvažovalo o demolici. V 90. letech 20. století, kdy na Pražském hradě úřadoval prezident Václav Havel, byl přebudován na reprezentační státní ubytovnu určenou pro oficiální státní návštěvy. Na počátku 21. století si objekt v roce 2004 za své bydliště vybral prezident České republiky Václav Klaus. Český stát nechal nákladem 52 miliónů korun chátrající objekt přebudovat na reprezentativní sídlo hlavy státu. Momentálně zde tedy bydlí Miloš Zeman a natáčel se tu v roce 1994 film Žiletky.

Vila Amerika (Michnův letohrádek), Ke Karlovu 20, Praha-Nové Město

Tuto barokní předměstskou vilu nacházející se na Novém Městě nechal v letech 1717–1720 vystavět Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova, autorem pak byl hlavní představitel českého baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Dnes v letohrádku sídlí Muzeum Antonína Dvořáka. Natáčel se tu seriál F. L. Věk a film Otakara Vávry Maskovaná milenka.

Vila Lanna, V Sadech 1, Praha-Bubeneč

Tato památkově chráněná budova je umístěna v rezidenční čtvrti Bubeneč v Praze 6. Byla vybudována v roce 1872 v novorenesančním slohu významným průmyslovým podnikatelem a sběratelem uměleckých památek Vojtěchem Lannou jako letní odpočinkové sídlo. Vila se nachází v místě bývalé hlavní cesty „lepší pražské společnosti“ do jejího hlavního rekreačního areálu, do Stromovky. Budova je zvenčí zdobená freskami, které podle kartonů Josefa Mánesa zpracoval Viktor Barvitius, jež se také podílel na freskové výzdobě interiéru.

V přízemí vily se nachází vstupní hala s recepcí a dva společenské sály s bohatou nástěnnou obrazovou malbou. Menší sál (původně kulečníkový) s kapacitou max. 18 míst je ideální k pořádání slavnostních obědů či večeří. Větší společenský sál s možností venkovní terasy je vhodný k pořádání konferencí, seminářů, svatebním či rodinným oslavám. V 1. patře historické budovy je možno použít salónek s krásnou terasou a výhledem do udržované zahrady vily. Nově otevřená a zrestaurovaná věž s vyhlídkou nabízí úchvatný výhled nejen do blízkého okolí vily Lanna, ale třeba i na ZOO nebo na Trojský zámek s přilehlými vinicemi. Stálá expozice slavného grafika Oldřicha Kulhánka slouží ke zpříjemnění volných chvil. Zrekonstruovaná zahrada s několika lavičkami a altánkem vybízí k příjemnému posezení či procházkám v kteroukoliv roční dobu.

V seriálu Malý pitaval z velkého města vila ztvárnila budovu obvodní prokuratury, ve Cloně sídlo dealerů, kde dojde k policejnímu zásahu, a objevila se i v seriálu Inspektor Max. Momentálně se zde natáčí projekt ČT Emanuel Moravec - Anatomie zrady.

Villa Pellé, Pelléova 10, Praha-Bubeneč

Vilu postavil v letech 1889–1890 architekt Rudolf Koukola na zakázku pro Marii Knoblochovou. Objekt s bohatou sgrafitovou výzdobou fasády a se zbytky zachované štukové dekorace vnitřních prostor, patří mezi nejznámější vily v rezidenční oblasti, která se rozkládá od křižovatky Špejchar až ke Královské oboře. Vila je projektována jako podsklepená centrální patrová stavba se zvýšeným přízemím. Vstupní západní průčelí je v ose akcentováno mohutným, avšak noblesně vystupujícím rizalitem osazeným bohatě zdobeným balkonem. Východní průčelí se po celé své délce otevírá do zahrady mohutným portikem se dvěma terasami a čtyřmi pilíři. Takto řešená lodžie, kterou i s terasou v roce 1932 přistavěla firma Josefa Blechy, je elegantně zakončena do středu umístěným předsazeným schodištěm. Obě zbývající boční průčelí mají pouze mělké rizality. Stavba i přes mohutnou hmotu fasády s bosáží působí odlehčeně a dohromady s velmi kvalitními architektonickými detaily, štuky i prvky tvoří nezaměnitelný celek.

Vila vystřídala množství majitelů a nájemců, mezi nimiž byl bezesporu nejznámějším obyvatelem francouzský generál Maurice César Joseph Pellé, náčelník francouzské vojenské mise v ČSR, který zde žil v letech 1919–1920. Význam Pellého tkví v jeho zásadním vlivu na vytváření československé armády. Maurice Pellé zrušil dobrovolnický charakter vojska, vytvořil pravidelnou armádu s pevným vojenským řádem, zavedl organizaci generálního štábu a ministerstva národní obrany a založil v ČSR vojenské školství. V roce 1919 obdržel hodnost československého armádního generála a stal se náčelníkem hlavního štábu československé armády.

Vila později přešla do majetku obce a v letech 1978 až 2001 zde sídlila mateřská školka, momentálně se tu nachází galerie.

V korejském seriálu Milenci v Praze vila ztvárnila korejské velvyslanectví, v Panoptiku města pražského pak vilu ministerského předsedy.

Slavíčkova 13, Praha-Bubeneč

Nedaleko Pelléovy vily se nachází tato třípatrová rodinná vilka se zahradou a bazénem, kterou filmaři několik dní okupovali v rámci natáčení kriminálního seriálu Víta Karase a Ivana Pokorného Kapitán Exner, když do vilky ubytovali rodinu Krempových. Exner v podání Michala Dlouhého tu pak vyšetřoval vraždu schizofrenika Jana Krempy.

Bubenečská 57, Praha-Bubeneč

Na této adrese bydlel v mysteriózní trilogii Jiřího Stracha Ztracená brána profesor Goldstein (Jiří Klenot), jehož mrtvola byla nalezena v pražském podzemí. Jeho syn Samuel (Pavel Kříž), který je později také zavražděn, má pak s policisty v podání Ani Geislerové a Jiřího Dvořáka ve vile několik konfliktů. V celé sérii pak dojde k sedmi vraždám.

Pod Kaštany 22, Praha-Bubeneč

Tuto rodinnou vilu na křižovatce ulic Pod Kaštany a V Tišině v Bubenči si filmaři v poslední době velmi oblíbili, a to zejména kvůli krásnému dřevěnému schodišti uvnitř vily. Často je tak objekt využíván k natáčení historických seriálů, zejména projektů České televize, např. v třetí řadě První republiky ztvárnila vilu bankéře Navrátila (Martina Trnavského), kam chodila Marie (Kristýna Boková) učit jeho děvčata hrát na klavír.

V koprodukčním česko-slovenském seriálu Inspektor Max s Jurajem Kukurou, Robertem Hájkem, Terezou Brodskou, Igorem Barešem a Ľubomírem Paulovičem v hlavních rolích se vila objevila v prvním díle nazvaném Hračka, kde ztvárnila sídlo vlivného podnikatele Richarda Antala (Dušan Jamrich), jehož syn (Marián Mitaš) je podezřelý z únosu malého chlapce.

Ve filmu Smutek paní Šnajdrové si vila zahrála albánské velvyslanectví.

V seriálu FTV Prima Polda se objevila jako vila rodiny Kleinových.

V historickém seriálu Roberta Sedláčka Bohéma filmaři využili interiér vily jako bydliště Miloše Havla, kterého skvěle ztvárnil Jaroslav Plesl.

Rothmayerova vila, U Páté baterie 50, Praha-Břevnov

Architekt Otto Rothmayer (1892–1966) patří ke generaci architektů aktivních v 1. polovině 20. století. Jeho život a tvorba je úzce spojena s osobností uznávaného slovinského architekta Josipa Plečnika, s nímž spolupracoval zejména na přestavbě Pražského hradu. Souběžně s prací na Hradě Rothmayer projektoval i pro soukromé objednavatele, zejména na území Prahy a jejího blízkého okolí. Je autorem tří rodinných vil, několika pomníků, spolupracoval na Plečnikově vinohradském kostele. Rothmayerova architektonická tvorba mimo hradní areál se do velké míry prolíná i s jeho činností truhlářskou. Podle jeho návrhů vzniklo například mnoho interiérů pražských obchodů s textilem, atrakce dětského hřiště či výstavní a muzejní expozice.

Inspirace středomořskou tradicí, kterou zprostředkovával na našem území arch. Josip Plečnik, se rovněž odráží na architektonické podobě vlastní Rothmayerovy vily, která byla realizována v letech 1928–1929. Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehlé, avšak zcela zásadní bylo jejich napojení na verandu a malebnou zahradu, kterou architekt sám navrhl. Její důmyslná zákoutí inspirovala řadu návštěvníků vily, pozoruhodnou sérii fotografií zátiší zahrady vytvořil například známý fotograf Josef Sudek. Natáčel se tu seriál Kamarádi.

Helénská 4, Praha-Vinohrady

Tuto secesní vilu z počátku 20. století využívá filmový průmysl opravdu velmi často, většinou se exteriér míhá v kriminálních seriálech (Dáma a Král, Místo zločinu Plzeň, Případy 1. oddělení). Avšak často využívána je i kvůli interiéru, kde sídlí stomatologické centrum DesignDent. Ten si zahrál např. ve Spravedlnosti (sídlo podnikatele Dostála), Inspektoru Maxovi (kancelář státní zástupkyně Markéty Sýkorské) nebo Poldovi (cestovní kancelář ExTravel).

Interiér zubařské kliniky je opravdu pro kameru a film jako dělaný.

Vila Karla Čapka, Bratří Čapků 30, Praha-Vinohrady

Na východní hranu vinohradské kolonie Spolku žurnalistů se okolo roku 1924 přestěhovali bratři Čapkovi z bytu na Kampě. Dvojvilu postavil v letech 1923–1924 architekt Ladislav Machoň ve stylu tzv. národního slohu. Dům skrýval dvě vily s totožnými, zrcadlově otočenými dispozicemi, o zahradu se starali oba bratři společně. Spisovatel Karel Čapek obýval se svým otcem a Olgou Scheinpflugovou pravou část domu, levá připadla bratru Josefovi s rodinou, který si v podkroví zřídil malířský ateliér. Budova je obklopena zástavbou navrženou architektem Josefem Kalousem. Na zahradě vily se pak scházeli legendární pátečníci, mezi které patřili např. T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka, Eduard Bass, Karel Poláček nebo Jan Masaryk.

V září 2013 schválilo zastupitelstvo Prahy 10 odkup poloviny dvojvily, která patřila Karlu Čapkovi, za 44 milionů korun od současného majitele, prasynovce Olgy Scheinpflugové, Čapkovy manželky. Sídlí zde Muzeum Karla Čapka a v roce 1989 se zde stylově natáčel film o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze.

Benešovská 18, Praha-Vinohrady

Tato rodinná vila nacházející se jeden blok jižněji od vily Karla Čapka se objevila v seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Do ní se nastěhovaly rodiny Hermanových a Majerových poté, co Rumburak v přestrojení za pana Pappa nechal jejich původní vilu (Zdeňka Lhoty 466, Černošice, tam zavítáme ve 3. dílu) zbořit kvůli Fantomasově kufříku zaseklém v komínové šachtě.

Koperníkova 10, Praha-Vinohrady

Působivá vila z počátku 20. století se nachází na pražských Vinohradech, těsně vedle Havlíčkových sadů. Naposledy ji využívalo dánské velvyslanectví, ale protože v poslední době neměla dlouhodobé využití, nabídlo ji ministerstvo zahraničí ke komerčnímu pronájmu. Od června 2016 tak vilu obývají nezávislí profesionálové, tzv. freelanceři. Vznikl v ní nový coworking K10 s kapacitou 120 lidí. Členové K10 si budou moci zvolit ideální prostředí pro každou pracovní příležitost. Například kreativní část vily využívají tvůrčí mozky, k úspěšnému dodržení pracovního termínu zase pomohou místnosti určené k soustředění bez zbytečných rušivých prvků. Součástí vybavení coworkingu je „laboratoř“, obsahující fotografický koutek s rekvizitami, místo na tisk a také inovační stůl. K dispozici jsou konferenční místnosti k pořádání vlastních událostí. K relaxaci po pracovním dni poslouží vlastní sauna, posilovna, bazén nebo whirlpool.

V historickém snímku Lída Baarová se vila proměnila v sídlo říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse.

V komedii Karla Janáka 10 pravidel jak sbalit holku zase představovala sídlo francouzského velvyslance, otce Stephanie (Kristíny Svarinské), do které je zamilovaný hlavní hrdina Marek v podání Matouše Rumla.

Ve filmech Jana Pachla Gangster Ka a jeho pokračování Gangster Ka: Afričan se záporákem Hynkem Čermákem v hlavní roli pak ztvárnila vilu Miloty (Miroslava Etzlera), kterého nechají Klein (Tomáš Jeřábek) a Sivák (Alexej Pyško) zavraždit.

Gröbova vila, Havlíčkovy sady 58, Praha-Vinohrady

Gröbovka je dvoupatrová podsklepená novorenesanční vila v Havlíčkových sadech na pomezí Královských Vinohrad, Vršovic a Nuslí. Stavba stojí na náhorní rovině nad údolím Botiče, kde tvoří nápadnou dominantu s jednou z nejkrásnějších pražských vil. Stavba je ovlivněna palladianskými vzory, má italizující střechu s velmi mírným sklonem. Tvoří osu celé zahradní kompozice, založené na osových průhledech, ornamentálních úpravách květinových záhonů a promodelováním přilehlého terénu terasami, otevřenými schodišti, altány a vodními prvky.

Na pozemcích parku, na němž vila stojí, se původně nacházely vinice založené ve druhé polovině 13. století na zdejších slunných stráních. V průběhu následujících staletí zde vznikly hospodářské usedlosti Horní a Dolní Landhauska. V roce 1870 koupil parcely i s usedlostmi pražský židovský podnikatel Moritz Gröbe a na pozemku Horní Landhausky nechal vybudovat letní sídlo zvané tehdy „Villa Gröbe“. Základní kámen ke stavbě byl položen 1. června 1871. Vila byla postavena v letech 1870–1874 podle projektu Antonína Barvitia, autorem návrhů interiérů byl Josef Schulz, stavbu prováděl stavitel František Havel a plastická výzdoba interiérů je dílem vídeňského sochaře Detema.

V letech 1902–1905 prostor Gröbeho dědicové pronajali císařské a královské rodině Habsburků. Pobývala zde například princezna Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa a vnučka císaře Františka Josefa I., se svým manželem Karlem Ottou Windischgrätzem. Dědicové nakonec vilu i s pozemky odprodali v roce 1905 vinohradské obci a ta 16. května 1906 areál zpřístupnila pod názvem Havlíčkovy sady. V té době už v okolí stála nová činžovní zástavba a původní odlehlé letní sídlo se ocitlo v centru rezidenční čtvrti. Při spojeneckém bombardování 14. února 1945 byla samotná vila i další části pozemku zasaženy zápalnými bombami a poničeny. Po zásahu zachvátil vilu požár, který zcela zničil střechu a také obě patra. V letech 1951–1953 bylo přistoupeno k rekonstrukci zničené vily na základě projektu ing. arch. Pavla Smetany. Objekt byl poškozen nejen díky bombardování, ale také předchozí uživatelé – Vysoká škola zemědělská, Baxova ubytovna či Hitlerjugend, ovlivnili nepříznivě dispozice a interiéry vily, byly také zničeny původní povrchy. Při rekonstrukci byly původní stropy nahrazeny železobetonovými a celá rekonstrukce proběhla v duchu tzv. socialistického realismu. V roce 2002 započala příprava generální rekonstrukce objektu podle projektu ateliéru Arkom Architekti, s.r.o. pod vedením ing. arch. Hedviky Hronové. Hlavní myšlenkou rekonstrukce mělo být vrácení památce původní podobu a stylový charakter. Rekonstrukce byla dokončena v roce 2005 a téhož roku byly prostory předvedeny veřejnosti v rámci dne otevřených dveří.

Natáčely se zde snímky Ztraceni v Mnichově, Útěk ze stínu, Dům v Kaprové ulici nebo seriál Černí andělé.

V nedalekém Viničním altánu, který je součástí teras vily Gröbovky, pak vznikly scény z filmu Bestiář, seriálu Ach ty vraždy a novinky FTV Prima Černé vdovy, v němž poručík Olin Nekula v podání Bolka Polívky chodí do altánu na taneční kurz.

Hotel Villa, Okrajní 1, Praha-Strašnice

Strašnický hotel Villa se do povědomí televizních diváků dostal zejména díky seriálu TV Nova z lékařského prostředí Ordinace v růžové zahradě, kde stále ztvárňuje exteriér pediatrické ordinace doktorky Běly Valšíkové v podání Zlaty Adamovské. V pátém dílu krimiseriálu Profesor T. pak zde byl na hotelovém pokoji zavražděn plastický chirurg.

Znáte nějakou vilu/vilku, na kterou jsem ve výše zmíněných čtvrtích Prahy zapomněl? Zmiňte ji, prosím, v komentářích. :)

Jak také vidíte, u většiny záběrů nám stále chybí fotografie, což je veliká škoda, nemyslíte, Pražáci?

Příště prozkoumáme zbylé části Prahy. Zavítáme například do Střešovic, Dejvic, Vokovic, Trojy nebo na Zbraslav.

trempík | Sdílet