Lví král: Úchvatná podívaná s trpkou příchutí staré lži

Pokud si vzpomenete na období svého dětství, každého napadne nějaký příběh, který s velikým zájmem sledoval a vytvořil si k němu i jedinečné pouto.

Pro autora tohoto článku je Lví král (1994) jedním z těchto příběhů. Snímek byl oceněn dvěma Oskary pro rok 1995, konkrétně za hudbu a píseň. Filmovou melodii složil skladatel Hans Zimmer a píseň Can you feel the love tonight famózně zazpíval sir Elton John. Letos vyšel remake filmu Lví král, který natáčel Jon Favreau. Ten je známý jako tvůrce remaku Kniha džunglí (2016), ale většina diváků ho spíše zná díky jeho roli komorníka hrdiny Iron Mana.

Hra o trůn jako dokument o fauně a flóře

Lví král by se dal označit za alegorii podobného typu, jakou je Orwellova Farma zvířat, tedy jde o příběh, který využívá světa zvířat k vyprávění příběhu o nás lidech. O čem příběh konkrétně je? Každé dítě ví, že králem všech zvířat je lev. V příběhové říši zvířat jím je moudrý a odvážný lev Mufasa. Jeho syn a právoplatný dědic Simba je hlavním hrdinou onoho příběhu. Trůnu se však chtěl zmocnit mocichtivý králův bratr Scar, který vymyslel plán, v jehož důsledku Mufasa tragicky zemřel a malého Simbu čekalo vyhnanství. Zatímco Scar se díky své podlosti stal králem zvířat, Simba musel dospět a načerpat síly k vykonání pomsty. Na samotném závěru dojde ke střetu mezi Simbou a Scarem…

Letošní remake je dějově věrnou kopií předchozí úspěšné verze, a dokonce i promluvy postav a také písně jsou takřka totožné. Přesto je zde jeden podstatný přínos nového snímku, který spatřuji v jeho úžasné realistické animaci. Film tak dostává nový rozměr a divák má pocit, že sleduje dokumentární pořad o africké fauně a flóře.

Jak se zrodil Simba?

Někdy se za hlavní zdroj inspirace Lvího krále udává Hamlet od Shakespeara. V obou příbězích je hlavní hrdina právoplatným dědicem království, který hodlá pomstít smrt svého zavražděného otce. Mezi další zdroje inspirace je považován příběh o Artušovi a samotná Bible. Pravděpodobnější je verze, podle které byl hlavní inspirací příběh s názvem Kimba the White Lion. Podezřelá je již samotná podoba jmen hlavních hrdinů. Podobnost lze spatřit také u vzhledu klíčových postav děje. Diváci mají možnost seznámit se s lvíčaty v pozici hlavních hrdinů Kimbou a Simbou, s mudrci paviánů Dan´l Baboonem a Rafikim, s hyenami a také s hlavními záporáky v podobě zjizvených lvů se jmény Claw a Scar.

Otcem nápadu o bílém lvu se jménem Kimba byl japonský kreslíř Osamu Tezuka. Ten se od roku 1950 podílel na časopiseckém vydávání příběhu Jungle Emperor, kde se bílý lev objevil prvně. Obliba bílého lva v Japonsku dosáhla obrovských rozměrů, což dokazuje vznik animovaného seriálu Kimba the White Lion, promítaného od šedesátých let, a také fakt, že se bílý lev Kimba stal maskotem baseballového týmu a součástí japonských reklam. Osamu Tezuka umřel roku 1989, tedy pár let před uvedením Lvího krále v kinech, a jeho spolupracovníci nehodlali utrácet peníze v soudních tahanicích s bohatou společností Walt Disney, která jakoukoliv inspiraci u japonské předlohy vehementně odmítá. Veškerá fakta spjatá s příběhem bílého lva jsou však snadno ověřitelná. Lví král se tak zařadil po bok filmu Sedm statečných (1960), který rovněž vycházel z japonského filmu Sedm samurajů (1954).

Přínos Lvího krále (2019)

Nový remake Lvího krále nadchne převážně díky své kvalitní animaci, čímž může nadchnout široký okruh diváků a připomenout příběh mladším generacím, které starší podání nezažily. Přesto dílo patří ke špičce mezi animovanými filmy a nikdo mu nemůže upřít, že je plný jedinečných a úchvatných písní. Lze s jistotou očekávat, že nový Lví král bude mít rozporuplné reakce, přičemž hodnocení ovlivní (ne)znalost původní předlohy.

Redakce | Sdílet