Malá noční Praha ve filmu Amadeus

Když Miloš Forman zjistil, že půjde na hru o hudebním skladateli, zděsil se: „V komunistických zemích byly zbožňovány filmy o skladatelích, protože ti dělají hudbu, takže nešíří rozvratné myšlenky. Byly to ty nejnudnější filmy, jaké jsem kdy viděl.“

Psal se rok 1979 a vše začalo v Národním divadle v Londýně. Hra Petera Shaffera slavného režiséra uchvátila natolik, že myšlenku zfilmovat ji, už z hlavy nepustil. Samotný snímek byl zcela hotov o pět let později a natáčel se převážně v Praze.

Výběr místa natáčení: Vídeň, Budapešť nebo Praha?

Děj filmu se odehrává ve Vídni v osmnáctém století. Pro natáčení připadaly v úvahu jen tři města, Vídeň, Budapešť a Praha. Ve všech třech lze totiž najít stejný styl architektury osmnáctého století, ale pouze Praha nebyla poznamenaná modernizací jako ostatní města: „Stačilo postavit dobové lucerny a mohli jste natáčet,“ vzpomíná výkonný producent filmu Michael Hausman v dokumentu o natáčení Amadea.

Filmaři v roli tajných agentů

Jakmile se Forman rozhodl pro Prahu, musel se potýkat s mnoha těžkostmi. Nacházela se totiž za železnou oponou a on sám zde byl brán jako emigrant. Z toho důvodu probíhalo natáčení pod neustálým dohledem STB, kteří sledovali štáb nejen na place, ale také v soukromí. Opravdová panika však nastala, když si Forman usmyslel využít karlínskou Invalidovnu pro scénu nemocnice. Natáčelo se v přízemí a první dvě patra sloužila jako archiv tajné policie. STB se domnívala, že filmový štáb pracuje pro americkou výzvědnou službu. Natáčení však pokračovalo dál.

Právě v Invalidovně začíná vyprávět svůj příběh hudební skladatel Salieri. Je sem převezen poté, co se pokusí o sebevraždu. Klade si totiž za vinu smrt Amadea, svého největšího rivala, na něhož žárlil pro jeho genialitu: „Já si ještě hrál dětské hry, když on koncertoval pro krále a císaře, dokonce i pro papeže v Římě.“ Malý Amadeus, ve filmu koncertující v Římě, se ve skutečnosti nacházel v prostorách Valdštejnského paláce na Malé Straně.

Kroměřížské arcibiskupství

Forman letmo zabrousil i do jiných měst Česka. V několika scénách byly využity exteriéry zámku v Kroměříži. Ve filmu představoval rezidenci Mozartova zaměstnavatele, knížete arcibiskupa: „Původně se mělo natáčet ve Vídni v Hofburgu, ale zámek byl příliš zmodernizován a navíc v něm sídlil prezident. Pan Mahler (odborný poradce filmu) si vzpomněl na zámek v Kroměříži, který dobře znal a Forman z něj byl okamžitě nadšen,“ zmiňuje okolnosti natáčení Jiří Králík, ředitel Domu kultury v Kroměříži.

Odehrává se zde první setkání dvou velkých hudebních osobností. Salieri, nyní již dvorní skladatel císaře Josefa II., pln napětí očekává Mozartův příchod. Rozhlíží se a hledá ho mezi hosty.

Konečně se na plátně objevuje sám Amadeus, je ale příliš zaneprázdněn hrátky s Constance, dcerou své bytné, kterou si později vezme za ženu. Zmešká začátek vlastního představení a rozzlobí tak salcburského arcibiskupa.

Na zámku v Kroměříži byl dále natáčen maškarní bál, kam si Mozart vyrazil se svou ženou a otcem, který si jako převlek vybral osudový černý plášť s maskou.

Mí pražané mi rozumějí

Vrchol Mozartovy kariéry představovala Figarova svatba, kterou uvedl v roce 1786 ve Vídni. Mnohem většího úspěchu však zaznamenala v Praze. Proto si pro světovou premiéru Dona Giovanniho o rok později vybral již Prahu a Stavovské divadlo. „Když jsem přijel do Prahy a ukázali nám divadlo, šli jsme tam s Petrem Shafferem. Najednou jsem zjistil, že Peter zmizel. Našli jsem ho schovaného na chodbě, plakal. Dozvěděl se, že stojí přesně na tom místě, kde Mozart osobně dirigoval světovou premiéru Dona Giovanniho,“ uvádí Miloš Forman v dokumentu o natáčení Amadea.

Prostory divadla však ve filmu propůjčil vídeňské opeře při premiéře Figarovy svatby. Stavovské divadlo mělo v té době podobu celkem dobře zachované, ačkoliv dřevěné, boudy plné prachu. Režisér si navíc vymyslel osvětlit ji tisícem svíček. Spolu s filmaři tak na natáčení dohlíželi hasiči.

Rekviem

Když Mozartovi zemřel otec, začal se utápět v alkoholu. V té době ho začala pronásledovat postava ve stejném plášti a masce, kterou měl jeho otec na maškarním večírku a žádala po něm zádušní mši. Postava ve filmu je Salieri, který se snaží dohnat Mozarta k totálnímu zhroucení. Tehdy začíná Amadeus téměř nepřetržitě pracovat na svém Rekviem. Finanční situace u Mozartů se proto zhoršuje. Po jedné z hádek s Constance se Mozart odchází bavit ven. Zamíří do malého domku na Střeleckém ostrově.

Nad ránem se ještě opilý vrací domů. Máme možnost sledovat různá zákoutí a uličky Prahy, když se vrací průchodem Hartigovského paláce na Malostranském náměstí...

...pokračuje Thunovskou uličkou na Malé straně...

...až přichází do domu na Hradčanském náměstí, kde bydlí.

Mozart ještě uvede svou poslední operu, Kouzelnou flétnu. Při jejím dirigování však zkolabuje. Salieri, který se na něj byl podívat, ho odvádí domů a nutí pokračovat v práci na Rekviemu. Mozart pak ráno umírá. Vůz s jeho tělem projíždí bránou na Vyšehradě a pokračuje na hřbitov, kde je zázračný génius vhozen do společného hrobu.

Miloš Forman vytvořil unikátní snímek, který opěvuje nejen Mozartovu úchvatnou hudbu, ale také Prahu. Zobrazuje město, které přijalo režiséra až s odstupem času, stejně tak jako Vídeň Amadea.

Za fotografie z natáčení děkujeme Jiřímu Králíkovi z kulturního domu v Kroměříži.

Jane | Sdílet