Brněnské dominanty, které můžete vidět na stříbrném plátně

Je mnoho, které se objevily v některém z filmů. Pár vteřin na plátně je však často to jediné, čím mohou zaujmout. V tomto článku se můžete dočíst o vybraných lokacích v jihomoravské metropoli, které rozhodně za navštívení stojí.

Vila Tugendhat

Asi nejznámější brněnská architektonická památka byla postavena roku 1930 a od roku 2001 je zapsána v seznamu světového dědictví Unesco. Od roku 1994 je objekt zpřístupněn veřejnosti, zájemcům o návštěvu doporučujeme především v letních měsících rezervaci.

Proslulá funkcionalistická vila z roku 1931 byla navržena architektem Ludwigem Mies van der Rohem na zakázku pro rodinu Tugendhatových. Ti obývali vilu pouze do roku 1938, kdy jako Židé pod hrozbou nacistické okupace unikli do zahraničí. Rok po začátku okupace byl objekt obsazen a zkonfiskován Gestapem, později vila sloužila jako kancelář a byt Waltera Messerschmidta, který také inicioval první stavební úpravy. Během války byla výbuchem pumy poškozena nejznámější část stavby, zasunovací prosklená stěna. Zkázu dokonalo obsazení vily sovětskými vojáky v roce 1945, kteří vybavení domu z exotických dřevin použili jako otop a celý objekt využívali jako ubikace pro mužstvo a koně.

Rekonstrukce se vila dočkala v osmdesátých letech a ačkoliv byla mnohými odborníky kritizována pro nedůslednost provedení, znamenala pro chátrající památku záchranu. Díky tomu zde mohla být roku 1992 podepsána smlouva o rozdělení Československa. Poslední rekobnstrukcí prošla vila v letech 2010 až 2012.

Jan Hřebejk usiloval o natočení románu o rodině Tugendhatových, rodina prvních obyvatel vily ale s jeho nápadem nesouhlasila. Česká televize natočila v roce 2012 dokument s názvem Osud jménem Tugendhat, který měl premiéru v nově zrekonstruovaných prostorách domu. Nejslavnějším filmem, ve kterém si stavba zahrála, je nejspíš Hanibal - Zrození. Objevila se zde dvakrát a představovala honosné sídlo Hannibalova strýce, u kterého se halvní hrdina vzpamatovával z válečných traumat. Ve filmu se objevil nejen exteriér, ale i část útrob. Vila Tugendhat zaujala i autory filmu Post Coitum, ve kterém si památka také zahrála.

Vlakové nádraží

Pokud do Brna přijedete po kolejích, hned po výstupu z vlaku na vás čeká několik filmových lokací. Brněnské nádraží si zahrálo například v Rodácích režiséra Jiřího Adamce, Návratu Idiota, Četnických humoreskách, nebo filmu s Juliusem Satinským Požírač Medvědů.

Hrad Špilberk

Nepřehlédnutelný hrad ze třináctého století, viditelný z širokého okolí, ve které sídlil například i král Jiří z Poděbrad, je největší barokní pevnost na Moravě. Pamatuje i známé tříměsíční obléhání Brna Švédskými vojsky. Dnešní návštěvníky láká pevnost na prohlídku kasemat, vězení a muzea.

Filmaře přilákal rozlehlý upravený park v podhradí, kde se natáčelo několik scén z Četnických humoresek, vojenskou minulost hradu si připomněli a oživili tvůrci filmu Tichá bolest, kteří využili prostory hradu coby vězení. Pokud to máte do Brna daleko, můžete si vychutnat panoramatický pohled z hradeb Špilberku v seriálu ze sedmdesátých let My z konce světa.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Společně s hradem Špilberk je katedrála sv. Petra a Pavla nejvýraznější brněnskou pamětihodností. Tyčí se nad historickým centrem města na kopci Petrov, díky čemuž nechybí snad na žádném panoramatickém snímku a spoluvytváří typický reliéf Brna. Není proto překvapením, že nezůstal opomenut filmovými tvůrci.

Uličky okolo katedrály se objevovaly opakovaně v seriálu Četnické humoresky, v okolí církevní stavby se ale natáčeli také již zmínění Rodáci a česko-francouzský koprodukční film s Karlem Rodenem a Terezou Brodskou Dvojrole.

Filmová místa z tohoto filmu jsou k nalezení i před Novou radnicí na Dominikánské ulici, v okolí právnické fakulty, nebo před hotelem Holiday Inn u veletržního výstaviště. V Biskupské a Petrské ulici, která leží hned za katedrálou, proběhlo natáčení několika scén z filmu Hitler: vzestup zla.

Historie katedrály svatého Petra a Pavla sahá až do jedenáctého století, kdy na místě dnešní dominanty stála románská kaple. Postupem času docházelo k opakovaným přestavbám a rozšířením, například přestavba tehdejšího ranně gotického kostela do barokního stylu v osmnáctém století, nebo o století později do stylu novogotického. Petrov, jak ho známe dnes, získal svou podobu na konci devatenáctého století.

Kam dál v Brně?

Možností dalšího vyžití je v jihočeské metropoli nepočítaně. Kulturně založené návštěvníky může potěšit program Moravské galerie, nebo Domu umění města Brna, milovníky dobré kávy potěší zdejší vyspělá kavárenská kultura.

tomlupen | Sdílet