Za osud Narnie se bojovalo i na české půdě

Nový Zéland je rájem všech filmařů točících snímky s fantasy tematikou. Pokud však potřebují zachytit pohádkově bílou zimní krajinu, není "Tolkienův kraj" zrovna ideálním místem. Díky tomu zavítal štáb Letopisů Narnie i do České republiky.

Mohlo by se zdát, že kdo chce natočit film s fantasy tematikou, jako první koupí letenky na Nový Zéland. Přesvědčili nás o tom autoři filmové trilogie Pán prstenů či další Tolkienovy adaptace, Hobit. Co když je ale fikční svět pokryt sněhovou peřinou? Nezbývá, než se ohlédnout po jiných malebných místech, kde je možné zimní podmínky vytvořit. Právě s tímto prolémem se potýkal štáb filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, který kvůli tomu vyrazil natáčet do českých luhů a hájů.

Narace a fikční svět filmu

Narnie je bájná země, jejíž fungování je celé založeno na kouzlech. Skrze starou šatní skříň se do jejího světa dostane skupina čtyř dětí, které jsou na anglický venkov evakuovány během bombardování Londýna. Narnie je ovládána zlou ledovou královnou, která svou mocí uvrhla na celé území věčnou zimu. S příchodem dětí vzplála obyvatelům bájné krajiny naděje na naplnění proroctví, dle kterého příchod čtyř lidí předznamenává konec nadvlády zla. Děti se setkávají s lvím králem Aslanem, s jehož pomocí bojují za osvobození Narnie.

Byť byly zatím všechny natočené díly kasovními trháky, některé dokonce vyznamenané prestižními Oskary, z řad odborné veřejnosti si příliš chvály nevyslechly. Původní křesťanský podtext, který do knižní předlohy z padesátých let vnesl její autor Clive Staples Lewis, se z filmových adaptací zcela vytratil, děj filmů je recenzenty kritizován za plochost a povrchnost, stejně tak, jako zpracování.

Radost z podívané měly snad jen děti, které si autoři získali spoustou barevných zvířecích postav s lidskými vlastnostmi, jednoduchým pojetím dobra a zla a dosazením dětí do hrdinských rolí. Ať už si o tomto holywoodském počinu myslíte cokoliv, jedná se o sérii, jejíž každý nový díl provází zájem médií po celém světě. Pro české diváky je film o to zajímavější, že se jeho první dva díly natáčely právě u nás.

Díl první: Letopisy Narnie - lev, čarodějnoce a skříň

Hned s prvním dílem doposud nedokončené filmové pentalogie zavítal natáčecí štáb do České republiky. Pro ztvárnění zimní krajiny pohádkové Narnie se autorům zalíbily Tiské stěny v Českosaském Švýcarsku. Hned první scéna ze světa za skříní, ve které Lucinka zavítá na návštěvu k panu Tumnusovi, se natáčela právě zde. Lokaci naleznete v mapě pod názvem Medvědí doupě.

Ve skále skutečně je hloubení, ve kterém se ale interiér Tumnusova obydlí rozhodně nenatáčel. O několik minut později, kdy jsou již v Narnii všechny čtyři děti a následují bobra od zničeného Tumnusova domu, vidíme další záběr na jednu z dominant Tiských stěn, Jánusovu hlavu. Ta leží přímo u vstupní pokladny. Filmaři museli kvůli této scéně demontovat lavičku a rozcestník, který by jinak stál přímo uprostřed záběru.

Tímto záběrem na nějaký čas loučíme s Českosaským Švýcarskem. Následný střih přenáší dětské hrdiny o několik desítek kilometrů na východ, do Adršpašských skal (o dalších filmových místech v Adršpachu jsme již psali). Děti prochází skalní gotickou bránou, která patří k tomu nejzajímavějšímu, co ve skalním městě vytvořil člověk. Už v osmdesátých letech zaujala režiséra Ivana Balaďu, který v Adršpachu natáčel pohádku O živé vodě a tuto bránu do filmu také zahrnul.

Tím se dostáváme k poslednímu záběru z této oblasti. Skupina vychází ze skalní úžiny zvané Myší díra. Toto místo není nic pro klaustrofobiky a plnoštíhlé. Jedná se o průchod impozantní puklinou, širokou sotva půl metru, který navíc vede po poměrně strmých dřevěných schodech.Je na pováženou, zda by se herci v tlustých kožešinových kabátech tímto místem vůbec protáhli. Myší díru naleznete přímo na turistickém okruhu.

Posledním místem, které si zahrálo v prvním díle Letopisů Narnie je Pravčická brána. Tato dominanta Českosaského Švýcarska posloužila coby kamenný most, po kterém skupina vedená bobrem utíká před osmispřežím zlé čarodějnice.

Druhý díl: Letopisy Narnie: Princ Kaspian

I v druhé filmové adaptaci této výpravné knižní ságy zavítali filmaři do České republiky. Převážná většina scén natáčených v ateliéru probíhala na pražském Barrandově, což však divák díky digitálním animacím nemá šanci poznat. Velká část plenérních záběrů naopak pochází z fantasy filmy prověřeného Nového Zélandu, několik dní probíhalo natáčení i v Polsku. Z hlediska českých fanoušků je ale nejzajímavější závěrečná bitva mezi vojsky Prince Kaspiana a krále Miráze.

Ta se natáčela na rozlehlé louce u obce Neznabohy nedaleko Ústí nad Labem. Natáčení se účastnila i četná skupina českých komparzistů, kteří bojovali na “obou stranách barikády”. “Natáčení provázelo aprílové počasí, chvíli prudce pršelo, pak zase nesnesitelně pražilo slunce. Nikdy nebylo akorát,” směje se jedna z účastnic natáčení Simona Kovářová.

tomlupen | Sdílet