Karel Gott († 80): Švanda dudák, pohádkový král, Lucifer i Bůh. Většinou si však střihl sám sebe

Česko zasáhla velmi smutná zpráva. V úterý 1. října 2019 ve věku osmdesáti let zemřel legendární zpěvák Karel Gott, ikona československé kultury. Zlatý hlas z Prahy utichl navždy v okamžiku, kdy ve své vile na pražské Bertramce prohrál svůj boj s akutní leukémií.

Několikrát se objevil i před kamerou a nikterak se netajil tím, že toužil po skutečně velké filmové roli. Svět za kamerou ho zajímal, rád se v něm pohyboval, nicméně jako herec se musel spokojit s pohádkovými postavami a jeho jediný hlavní hrdina dopadl neslavně. Připomeňme si společně jeho role a největší filmové hity.

Zpěvák Karel Gott, to nebyl jen muž oceněný několika Českými slavíky. Lidé si ho mohou pamatovat i z několika legendárních filmových rolí. Ve většině z nich dělal to, co uměl nejlépe, tedy zpíval. K herectví a divadlu se dostal už v roce 1963, kdy ho objevil Jiří Suchý, který ho angažoval do divadla Semafor. O dva roky později pak s bratry Štaidlovými založil divadlo Apollo.

Prvně byl do filmu obsazený v roce 1964, kdy se objevil jako zpěvák Benjamin Novák ve filmu Kdyby tisíc klarinetů. O tomto filmovém muzikálu si můžete přečíst krásný článek zde. V něm také zazněla píseň Dotýkat se hvězd, kterou si zazpíval s Evou Pilarovou.

Ke komedii Limonádový Joe z roku 1964 nazpíval ústřední píseň So Far. To se moc nelíbilo představiteli hlavní role Karlu Fialovi, který jako operní a operetní zpěvák také zpíval obstojně.

V roli zpěváka se pak uplatnil v dalších filmech 60. let - Komedie s klikou (1964), Dýmky (1966), Mučedníci lásky (1967) nebo Ta naše písnička česká (1968), kde zazněla např. píseň Princezna v hermelínu.

V historické veselohře Slasti otce vlasti (1969) s Jaromírem Hanzlíkem a Danielou Kolářovou v hlavních rolích si zahrál trubadúra, který zpívá song Srdce trubadúra.

Také v 70. letech hrál v několika filmech především sám sebe – Romance za korunu (1974) nebo Parta hic (1976).

V 70. letech vznikly také písně k populárním pohádkám režiséra Václava Vorlíčka. V roce 1973 Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš se slovy Jiřího Štaidla a hudbou Karla Svobody k pohádce Tři oříšky pro Popelku, o pět let později pak další Svobodova skladba Jdi za štěstím, tentokrát otextována Zdeňkem Borovcem. Ta se stala ústřední melodií pohádky Jak se budí princezny.

V této době vznikly i písně Včelka Mája a Cestu znám jen já, které se staly znělkami stejnojmenného seriálu pro děti Včelka Mája a večerníčku Pohádky z mechu a kapradí o skřítcích Křemílku a Vochomůrkovi. První zmíněnou složil opět Karel Svoboda, text tentokrát přidal Zdeněk Rytíř. Česká verze (1985) vznikla až 9 let po té německé (1976). Celkem existuje 47 jazykových verzí této skladby. Autory druhé jsou skladatel Jaroslav Celba a textař Ivo Fischer.

V roce 1974 dostal Karel Gott svou jedinou velkou filmovou roli, a sice Švandy v moderní adaptaci klasické hry J. K. Tyla. V režii Ladislava Rychmana vznikl muzikál Hvězda padá vzhůru, který však nesplnil vkládaná očekávání. Gottův křečovitý herecký projev spolu s nedostatkem kvalitní hudby řadí dnes tento film spíše do kategorie rarit. Sám Gott později přiznal, že nebyl s výsledkem filmu spokojen, navíc natáčení jej více než na rok vyřadilo z pěveckého provozu, což si při svém pracovním vytížení na vrcholu kariéry nemohl dovolit, proto se již do podobného projektu nikdy nepustil.

V roce 1988 vznikla ústřední píseň seriálu Cirkus Humberto Krev toulavá, na které se podíleli hned 3 známí Karlové - hudba Karel Svoboda, text Karel Šíp a zpěv právě Karel Gott.

Poté o něj režiséři ztratili zájem a objevil se až v roce 1992 v kultovním Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy ho Bohuš v podání Bolka Polívky potká na ulici v Brně.

Pak až v roce 2001 ztvárnil dvojroli Boha a Lucifera v pohádce Zdeňka Trošky Z pekla štěstí 2, ke které nazpíval i píseň Máš-li s kým.

Karel Gott se blýsknul i epizodní rolí v Kameňáku 2 (2004), o rok později pak ve filmu Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005).

Nevynechal ani seriálovou účast, a to v nováckém sitcomu Comeback v legendárním dílu s názvem "Gott Ex Machina" z roku 2008, kde opět hrál sám sebe.

Ve stejném roce se mihl i v Nestydovi, kdy ve své scéně radí hlavnímu hrdinovi Oskarovi (Jiří Macháček), aby své rodiče neseznamoval s pěvkyní Norou (Emíliou Vášáryovou).

O rok později se mihnul také v českém filmu Veni, vidi, vici (2009), kde si zahrál golf s Filipem Tomsou.

Toho, že Gott hraje Gotta, využil v roce 2013 i režisér Jan Hřebejk, který zpěváka obsadil do pilotního dílu televizního cyklu České televize Škoda lásky. Věrný přítel Zlatého slavíka Karel Šíp v něm plánuje, jak dostat Gotta z hledáčku nejvěrnější a poměrně vlezlé fanynky, kterou si jistě s chutí zahrála Zora Valchařová-Poulová. Zajímavostí je, že Karla Gotta Hřebejk pro účely natáčení přestěhoval z Bertramky do Černošic, kde se nachází pro filmaře vhodnější a často využívaná vila.

V roce 2016 se objevil ve snímku Decibely lásky, kde si zahrál po boku Ivy Janžurové a střihl si s ní duet To stárnutí zrádné.

Pro pokračování divácky úspěšné pohádky Jiřího Stracha Anděl Páně 2 nazpíval v roce 2016 se svou dcerou Charlottou Ellou píseň Andělská.

Jeho posledním filmem byla pohádka Dušana Rapoše Když draka bolí hlava (2018), v níž ztvárnil kováře a zahrál si v ní s dcerou Charlottou Ellou, která ale hraje jeho vnučku. Říká se "to nejlepší na konec", v tomto případě je to ale bohužel přesně naopak. Pohádka u diváků naprosto propadla a největším průšvihem je mizerný casting, kterému vévodí právě Mistr. Není to herec, což je vedle Kamily Magálové strašně vidět, a scénář ho nechává mluvit i zpívat slovensky, zatímco Slovenka Magálová, která hraje jeho manželku, mluví noblesně česky. Na slavnostní premiéře chvíli před koncem prohlásilo jedno dítko: "Babi, pojď domů, mě to nebaví." Tím je řečeno vše. Pokud to nebaví cílovku, tedy malé děti, pak se prostě něco nepovedlo. A tady se toho nepovedlo hodně.

Karel Gott, který se narodil 14. července 1939 v Plzni, byl ale primárně legendárním zpěvákem se zlatem v hrdle, který úspěšně reprezentoval Československo, posléze Česko, v zahraničí. I proto se mu přezdívalo Zlatý hlas z Prahy, Sinatra Východu nebo Božský Kája. Byl držitelem 42 ocenění Zlatý slavík, 8 zlatých a 1 diamantové desky, vydal 293 sólových alb a celkově nazpíval téměř 1000 písní.

Česká republika se s tímto velikánem rozloučí v pátek 11. října v Paláci Žofín v Praze. Bude se jednat o pohřeb se státními poctami. Zádušní mše se pak bude sloužit v sobotu 12. října v katedrále svatého Víta a bude jen pro pozvané.

Odpočívejte v pokoji, Mistře! Čest Vaší památce!

trempík | Sdílet